Listopad 2012: Podzim

21. července 2017 v 21:32 | Pavla Picková
Vážení a milí, předem se musím omluvit, že jsem tak dlouho nepodala zprávu o novinkách tady na statku. Jedna věc je jejich uskutečňování a druhá - posadit se večer k PC a dát to na obrazovku.

Takže - na jaře jsme chtěli dvě ovečky, aby nám spásaly bodláky na poli a spolu se slepicemi obdělávali tak naše 1000 m pole. Místo oveček nám přívezli dva beránky. Byli paličatější a častěji se spolu ducali hlavami. Jinak dělali co se od nich očekávalo, takže pole už je v tuto chvíli do poloviny obdělané a od beranů zcela spasené. Vždy když vyčistili pole, pustili jsme je do staré zahrady na krásnou trávu a tam zas baštili dokud neobrostlo pole novými malými bodláky. To se nám dařilo až do chvíle, kdy jsme začali uvažovat o tom, že se blíží čas odvezení beránků ze statku a jejich proměnu v potravinu. Moc se mi do toho nechtělo a je to jedna z nemilých záležitostí, které je třeba překousnout. Ti šikulové to ovšem vyřešili za mně a podlezli pod drátěným plotem a prchli do lesů. Pokusili jsme se je s manželem nadhánět zpět, ale unikali do roklí, kterých je tu kolem spousta. Ještě jsme je párkrát potkali v lese, ale vždy úspěšně uprchli. Nahlásila jsem to tudíž myslivecké stráži a očekávám rozechvěně, zda je při honu dostanou, nebo, zda se jim podaří žít nadále v našich lesích, jako divá zvěř. Tak to se týkalo beranů.

Se slepicemi to bylo také náročné, neboť 4 hnědé - Horalky nebyly ochotny se kamarádit se 4 pestrými slepicemi, které si vyžádala vnoučata - prý aby byly k rozeznání. Bylo to náročné, ale postupně jsme je navykali, až se to podařilo a v současné době mají vybudovanou hyerarchii a pokojně žijí společně v peřiňáku, ze kterého jsme udělali na zimu kurník v maštěli aby jim bylo teplo. Ráno je vypouštím na malý travnatý dvorek. Letos nebudu mít v mrazech slepice v kuchyni.
Včely přežily zimu a opylovaly celé léto. Docela se jim v té dvojité stěně dílny daří, tak si udělaly venku na zdi další plástve, je vidět co ty kouzelnice všechno umí. Necháváme je v poklidu a ony nás také. Med jim nebereme. Doufáme, že přežijí i tuto zimu.

Pole je do poloviny obdělané a letos jsme už měli pěknou sklizeň. Podařil se hrách, slunečnice, kedlubny, brokolice, květák, okurky, rajčata, brambory, kapusta, celer, červená řepa, petržel, mrkev, cibule a česnek. A také dýně Hokaido, které pečeme v troubě s česnekovým olejem, posypané trochu Provensálským kořením. Poněkud mi pomrzla kukuřice v těch květnových mrazech, tak už vím, že kukuřice se seje až po 1.květnu. Pomrzly jabloňové květy, také višňové, blumy a trochu rybíz . Máme červený, bílý a černý. Docela se vzpamatoval a bylo ho dostatek. Také obě vinné révy - bílá a červená se po mrazíku daly do nového rašení. Z ovoce byly pěkné hlavně dlouho plodící jahody. Maliny vzal také mrazík, ale druhé plodové období už bylo dobré. Prvně se objevilo trochu borůvek - mám kanadské a Alasku. A něco ostružin, ty se hlavně rozrostly, takže dávají naději na příští rok. Nově zakoupené hrušně se ujaly, a bojují statečně, stajně jako 2 třešně. Jsou ale ještě malé a musíme čásek počkat. Jablka jsme letos neměli žádná, taky mrazík.

Ze stavebních akcí - na vydlážděné místo před domem jsme nechali postavit pergolu a to zastřešenou. Tak jsme celé léto krásně jedli venku, jako bychom měli další místnost.

V létě jsme se pustili svépomocí do stavby "domku u ohniště". Měl to být spíše domek pro vnoučata, až trochu povyrostou aby si mohli hrát jak jsou samostatní, že dokážou spát sami v zahradě. Také jsem chtěla v zadní části staré zahrady vyčarovat malou relaxační a léčebnou pyramidu, jako má pan Váňa. Při stavění toho domečku nám z toho vylezlo něco trochu většího, tak to propojíme a tu pyramidu zavěsíme do toho domku a budeme mít oba v jednom. Zatím je to náročné na čas, a energie všeho druhu tak si slibuji, že si dám s budováním trochu pauzu.

Při hledání jak na to, (pyramidální problematiku si studujeme z internetu, publikací i článků) opět zaúčinkovalo Universum, jak já říkám. Zjistila jsem, že v areálu nemocnice v Podbořanech, (- nejbližší město, kam jezdíme na nákupy) mají postavenou pyramidu. Nachází se v růžovém sadu, se sochami, kameny, kašnou, a všelijakými krásami kolem. Přístup je zdarma a nechal ji tam vybudovat sám pan primář nemocnice. Je nádhera, že něco takového máme blízko. Doufám, že budeme v řešení pyramidálního působení spolupracovat. Pokud někdo víte, jak na to, beru rady.

Je milé, že se k nám jezdí už pravidelně 2x do roka naši přátelé z NEZA a přivážejí s sebou další krásné mladé duše, kterým se u nás líbí a se kterými tu uděláme kousek pěkné práce. Budeme se spolu setkávat i na našich besedách, které pořádáme jednou měsíčně v objektu Obce křesťanů, Na Špejcharu 3, Praha 7. A zde budeme probírat vše co nás zajímá v oblasti jiného způsobu života. Na programu našeho sdružení budou témata i čas. Budeme se poznávat a radit. Těším se na vás, Pavla.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama