Srpen 2017

10.srpen 2017

10. srpna 2017 v 17:15 | Pavla G.Picková
Dnes je docela vlídné počasí. Ráno kolem 15°C. Jak byla ta vedra, musela jsem najet na tropický pracovní den. Vstávání v 6 hod. i dříve, a cca za půl hoďky jdu na to. Obstarám našich 6 slepic a do 9 hodin mám pletí a vyvezení vypletého materiálu. Posnídám s manželem, který v tu dobu vstává, neb do 2 hodin v noci sleduje internet. Prima se doplňujeme. V 10 hodin přichází sousedka na popovídání. Je to milá dušinka a má problém. Na jaře, dva dny po oslavě jejích padesátin dostala v noci mozkovou mrtvici. Doktoři dělali co mohli a po návratu z Kladrub má jen slabší pravou stranu těla a problémy s mluvením a tréning myšlení. Tak si s ní povídáme a má různé pomůcky k podpořr regeneračního procesu. Posedíme asi do 11 hodin a pak jdem každý po svém. Ven se ve vedrech nedalo moc jít, tak se konaly práce v chladném kamenném domě. Dala jsem do pořádku všechny osevní plány, ktreré si tu vedu od roku 2012. Jak nám berani vyčistili a slepice obdělávaly pole, tak se zvětšuje osetá plocha a je toho docela dost. Střídám plodiny podle tabulky z Bionovin od Radomila Hradila. Na poli i na zahradě je práce pořád dost, mám dobrý pocit, že ještě něco zvládnu.
Tento rok to bylo poněkud náročné. Na jaře to tu všechno krásně rozkvetlo a v celé přední zahradě to zase zmrzlo. Plodily jen rybízy - červený, bílý a černý. Podařily se mi konečně naroubovat naše tři jabloně a rouby vyrašily ale pak zmrzly. Tak příští rok znovu. To je v zahradničení tak. Když se něco nepodaří, tak za rok znovu. Zahradník pracuje podle počasí a podle svých možností. Tady si uvědomuji jak je to vše řízeno nějakými vyššími zákonitostmi, třebaže se člověk sám snaží něco si ošetřit vlastními silami. Další problém tohoto roku bylo sucho, které nastalo po velmi krátkém období rašení. Máme už čtvrtým rokem v provozu zavlažovací zařízení, které vymyslil a zprovoznil nejmladší syn, Petr. Údržbu zvládá manžel a systém kde co se má zavlažit na střídačku, organizuji já. Máme 4 kontejnery na vodu, do kterých můžeme čerpat vodu ze studně, a 3 kovové sudy napojené na dešťovou vodu z okapů. Plastové se neosvědčily, vždy po roce popraskaly. Je to vše v rovině, tak se to doplňuje. Rozstřikovadla máme 4 a jsou je na časový spinač, zavlažuje se po 22.hod., tak jen vždy ráno kontroluji jak se co zalilo. Studnu máme hlubokou 8 metrů a vydatný pramen. Zatím jsme ta horka přestáli a docela se něco na poli i urodí. Za což každý den děkuji.
Letos jsem se trochu držela a neosela jsem pole vším co mne napadlo na zkoušku, co to udělá, jako dřív, ale na základě zkušeností z minulých let. Dala jsem do země jen to, co skutečně potřebujeme a co se osvědčilo. Máme už třetí rok dostatek vlastních brambor. Pěstujeme žlutou a červebnou odrůdu. Jméno nevím, máme už dlouho svou sadbu. na podzim zasázíme ty malinké brambůrky, co se nedají ani oloupat a ony kupodivu nejsou do jara sbaštěny polní zvěří, ale vyraší a plodí a první naše brambůrky k jídlu jsou od nich. Na jaře dáváne do země brambory, které nám ve sklepě přes zimu zbyly a používáme i jejich klíčky. Ty také pěkně vyrážejí a mají se k světu. Dávám je jen nehluboko do země a nastýlám posekanou travou. Rychleji vyrazí, drží to vodu, zabraňuje plevelu a vyživuje rostlinu. Jen musí být trávy dostatek a to při těch suchých týdnech moc nešlo. Nastýlali jsme tudíž vším co šlo a více zalévali. Naposledy jsem nastýlala i obranými a posekanými listy z rajčat. Těch máme letos hodně, neboť můj muž se rozhodl, že postaví foliovník a porovnáme kde se rajčatům daří lépe, jestli uvnitř, nebo v tzv. rajské zahradě, kde máme rajčata už 3.rok. Zatím je to docela vyrovnané. Jsou tam také ostružiny, ale ty letos pomrzly. příští rok tam přestěhuji borůvky - máme dva druhy.
Dále opečovávám na poli kořenovou zeleninu, česnek, cibuli, kopr, okurky - manžel zavařuje, zelí - to nakládá, kedlubny, ředkvičky, květáky, špenát, růžičkovou kapustu a topinambury ( to se dá se sklízet i v zimě, když nemrzne), hrášek, hlávkový salát, vlastní kukuřici a slunečnice pro ptáky na zimu. Dýně mi letos vzešly jen tři, tak jsem zvědava co z nich bude. Zato okurky jsem vysela nejen u posuvné klece, jako vždy ( i když ji přesunujeme po poli pokaždé jinam), ale také na velký záhon, neb jsem vyházela všehna samena, která zbyla od předešlých let. Takže bude okurková kalamita, a budu moci zvát přátele aby si to nadělení přijeli otrhat. Také dělám velké změny s jahodami, dva nové záhony - jeden velkoplodých - ty jsou jen v červenci a jeden dlouhoplodících - ty nám dosud plodily až do zámrazu - ( letos se jim nějak nechce - házejí šlahouny, tak jim domlouvám). Také máme měsíční jahody a trávnice - každé mají jinou chuť a vůni. Krása. No a ještě naše vinice - bílé víno v přední zahradě, červené v rajské zahradě a na stráni u pole budu dělat další vinici až to tam slepice dočistí. Maliny mám zatím poněkud zanedbané - a tak jim slibuji, že se jim budu na podzim věnovat.
A tak seju, pleju, sekám, stříhám přesazuju a nenudím se. Mám radost, že mohu rozdávat co mi přebyde. Tak se ozvěte a přijeďte se podívat. Přátelé Kapuciánovi sem jezdí už pravidelně autem, ale je možné se sem dostat autobusem ze Zličína v 9 hod. a ve 12.30 do Rakovníka a hned s přestupem do Podbořan, s výstupem u nás. Jen se mi ozvěte smskou, neb s sebou nenosím mobil po poli. Kontakt je na stránkách našeho sdružení. Těším se a přeji příjemné počasí a pohodu všem. P.G.P.