Říjen 2017

25.10.2017

25. října 2017 v 21:30 | Pavla G. Picková
Moji milí přátelé,
mám poněkud mezeru ve svém psaní. Od konce prázdnin se toho událo hodně, tak to vezmu zkráceně. Těšila jsem se na setkání s Vladimírem Megre, autorem knih o Anastasii. Lístek mi přivezla na místo dušinka Míca a byly jsme zvědavy na průběh celodenní akce. Na setkání s p.Megre jsem byla už před cca 10 ti lety s naší MiKu. Od té doby poněkud zešedivěl, ale elán neztratil. Pěkně nám zopakoval obsah první knihy a vyzdvihl rituály kolem svatby mladých. Pak byla přestávka na oběd a my se setkaly s překladatelkou, naší milou dušinkou a s bylinkářkou a renesanční bytostí Evičkou. Ta mi poradila nový přírodní preparát na prevenci rakoviny, který nyní zkouším na sobě. Mám v rodině a okolí několik případů a měla bych to otestovat. Funguje to tak, pokud jsem to dobře pochopila, že to rozpouští mrtvé tkáně, uložené v těle, které se mohou zvrhnout i už rozjeté bujení. Mám zjištené dvě bulky - tukové a uvidím, jestli se rozpustí - dám vědět. To hlavní, co jsme si z toho dne odnesly bylo připomenutí síly myšlenky, která nám pomáhá uskutečňovat věci v běžném životě, pokud jsou v souladu s vyšším záměrem. Moc se mi to hodilo, neboť jsem měla druhý den složité jednání na úřadě a s pomocí této myšlenky jsem to úspěšně zvládla. Děly se mi samé takové náhody, což se mi poslední dobou stává a které mne naplňují ujištěním, že vše kolem nás je řízeno nějakou moudrou, laskavou přírodní silou, která nám pomáhá. Už jsem si to začala psát a podrobně si to dokumentuju. Je to zajímavé. Funguje to i na počasí a dojezdy autobusů a pod.
Po tom setkání jsem jela s Mícou k nim domů. Potěšily jsme se společným prožitkem z jejich útulného domu se zahradou a vyčarovala mi báječné švestkové knedlíky a naučila mne vařit dýňovou polívku. Dostala jsem také jednu dýni s sebou. Takové návštěvy bychom mohly dělat v našem sdružení, pokud by byl zájem, abychom se navzájem více poznaly a potěšily. A taky vyměnily plody a semena. (Většinou my ženy).
Jak jsem psala posledně, měla jsem po těch prázdninách takový nemilý pocit únavy a stereotypu s obděláváním pozemku a poněkud marného lákání vnoučat od počítačů a tabletů. Tak mi ta vyšší síla poněkud přidala na povinnostech a připadám si jako ten člověk v té povídačce o malém bytě plném dětí, co mu poradili aby si tam nastěhoval ještě slepice, králíky, kozu a berana. A když to pak vystěhoval, tak si lebedil co má prostoru. Tak s vyšší pomocí jsem zatím zvládla začátek těch věcí co nás čekají a po návratu na statek jsem si libovala v tom jak je krásné mít na starosti jen slepice a pozemeček. Učím se soustředění na jednu věc a tu dodělat a nerozhlížet se s nervozitou po tom, co ještě není uděláno. Je to krása a byla jsem odměněna dvěma příjemnými víkendy s našimi mladými a dokonce pracovali s radostí a užívali si darů, které jim zde nabízím. Proto to vše dělám. Postavili jsme terasy k nové vinici, vybrali brambory a posekaná zahrada nabízí další možnosti. Dostala se ke mně informace o tom jak a co potřebují slepice ke svému prospívání. Většinu toho v podstatě dělám a teď, když je dostavěno, vypustila jsem pipiny do staré zahrady a ony tam radostně hospodaří. Do toho jsem dostala půjčenou knihu od Anastasie Novych - Sensei ze Šambaly a s potěšením tam nacházím popis a vysvětlení věcí, které se mi zde skutečně dějí. A zase stejný zdroj a zase Anastasie, i když trochu jinak. Zajímavé. Mám teď pocit, že svět je v dobrých rukou a vše je jak má být. Všechno co se kolem nás děje, i když tomu někdy nerozumíme, má svůj účel a smysl. I to nepříjemné, co nás potkává. Momentálně mám třeba pořezanou ruku tak, že mi to museli zašít, ale do dvou dnů jsem pochopila proč to bylo. Na setkáních u kulatého stolu, které začalo teď v říjnu a budou pokračovat každé třetí úterý v měsící na známé adrese vám, bude-li zájem povím podrobnosti. No jak vidim i k tomu psaní jsem se konečně dostala pro tu poraněnou ruku. Tak vám přeji abyste hledali raději předem co a jak je dobré, než se to připomene jinak. V té knize co teď čtu jsou tučně vytištěna poznání - jedno z nich je - To co nepronikne skrze rozum, bude vbito skrze tělo. To fakt sedí.
Objímám všechny Pavla.