25.10.2017

25. října 2017 v 21:30 | Pavla G. Picková
Moji milí přátelé,
mám poněkud mezeru ve svém psaní. Od konce prázdnin se toho událo hodně, tak to vezmu zkráceně. Těšila jsem se na setkání s Vladimírem Megre, autorem knih o Anastasii. Lístek mi přivezla na místo dušinka Míca a byly jsme zvědavy na průběh celodenní akce. Na setkání s p.Megre jsem byla už před cca 10 ti lety s naší MiKu. Od té doby poněkud zešedivěl, ale elán neztratil. Pěkně nám zopakoval obsah první knihy a vyzdvihl rituály kolem svatby mladých. Pak byla přestávka na oběd a my se setkaly s překladatelkou, naší milou dušinkou a s bylinkářkou a renesanční bytostí Evičkou. Ta mi poradila nový přírodní preparát na prevenci rakoviny, který nyní zkouším na sobě. Mám v rodině a okolí několik případů a měla bych to otestovat. Funguje to tak, pokud jsem to dobře pochopila, že to rozpouští mrtvé tkáně, uložené v těle, které se mohou zvrhnout i už rozjeté bujení. Mám zjištené dvě bulky - tukové a uvidím, jestli se rozpustí - dám vědět. To hlavní, co jsme si z toho dne odnesly bylo připomenutí síly myšlenky, která nám pomáhá uskutečňovat věci v běžném životě, pokud jsou v souladu s vyšším záměrem. Moc se mi to hodilo, neboť jsem měla druhý den složité jednání na úřadě a s pomocí této myšlenky jsem to úspěšně zvládla. Děly se mi samé takové náhody, což se mi poslední dobou stává a které mne naplňují ujištěním, že vše kolem nás je řízeno nějakou moudrou, laskavou přírodní silou, která nám pomáhá. Už jsem si to začala psát a podrobně si to dokumentuju. Je to zajímavé. Funguje to i na počasí a dojezdy autobusů a pod.
Po tom setkání jsem jela s Mícou k nim domů. Potěšily jsme se společným prožitkem z jejich útulného domu se zahradou a vyčarovala mi báječné švestkové knedlíky a naučila mne vařit dýňovou polívku. Dostala jsem také jednu dýni s sebou. Takové návštěvy bychom mohly dělat v našem sdružení, pokud by byl zájem, abychom se navzájem více poznaly a potěšily. A taky vyměnily plody a semena. (Většinou my ženy).
Jak jsem psala posledně, měla jsem po těch prázdninách takový nemilý pocit únavy a stereotypu s obděláváním pozemku a poněkud marného lákání vnoučat od počítačů a tabletů. Tak mi ta vyšší síla poněkud přidala na povinnostech a připadám si jako ten člověk v té povídačce o malém bytě plném dětí, co mu poradili aby si tam nastěhoval ještě slepice, králíky, kozu a berana. A když to pak vystěhoval, tak si lebedil co má prostoru. Tak s vyšší pomocí jsem zatím zvládla začátek těch věcí co nás čekají a po návratu na statek jsem si libovala v tom jak je krásné mít na starosti jen slepice a pozemeček. Učím se soustředění na jednu věc a tu dodělat a nerozhlížet se s nervozitou po tom, co ještě není uděláno. Je to krása a byla jsem odměněna dvěma příjemnými víkendy s našimi mladými a dokonce pracovali s radostí a užívali si darů, které jim zde nabízím. Proto to vše dělám. Postavili jsme terasy k nové vinici, vybrali brambory a posekaná zahrada nabízí další možnosti. Dostala se ke mně informace o tom jak a co potřebují slepice ke svému prospívání. Většinu toho v podstatě dělám a teď, když je dostavěno, vypustila jsem pipiny do staré zahrady a ony tam radostně hospodaří. Do toho jsem dostala půjčenou knihu od Anastasie Novych - Sensei ze Šambaly a s potěšením tam nacházím popis a vysvětlení věcí, které se mi zde skutečně dějí. A zase stejný zdroj a zase Anastasie, i když trochu jinak. Zajímavé. Mám teď pocit, že svět je v dobrých rukou a vše je jak má být. Všechno co se kolem nás děje, i když tomu někdy nerozumíme, má svůj účel a smysl. I to nepříjemné, co nás potkává. Momentálně mám třeba pořezanou ruku tak, že mi to museli zašít, ale do dvou dnů jsem pochopila proč to bylo. Na setkáních u kulatého stolu, které začalo teď v říjnu a budou pokračovat každé třetí úterý v měsící na známé adrese vám, bude-li zájem povím podrobnosti. No jak vidim i k tomu psaní jsem se konečně dostala pro tu poraněnou ruku. Tak vám přeji abyste hledali raději předem co a jak je dobré, než se to připomene jinak. V té knize co teď čtu jsou tučně vytištěna poznání - jedno z nich je - To co nepronikne skrze rozum, bude vbito skrze tělo. To fakt sedí.
Objímám všechny Pavla.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama