Prosinec 2017

30.12.2O17

30. prosince 2017 v 13:30 | Pavla G.Pickova
..........Tak máme konec roku 2017. Příští rok bude osmičkový. Co to obnáší pro nás i celou planetu, uvidíme. podíváme-li se kolem sebe, vidí každý to své. Co se mu podařilo za to minulé období a co předpokládá, že by mohl zvládnout příští rok. U nás na statku vidím kolem sebe už skoro dovršené obdělání naší půdy. Při převzetí tohoto kusu naší země, před deseti lety, zde byly nepřehledné houštiny. A teď je tu vyčištěno a je lépe čitelné, co je ještě třeba. V přední zahradě prořezávat a roubovat jabloně - ostatní běžně udržovat. To jest vinici, rybízy a ostatní stromy, které se pravidelně neřežou. V bývalé rajské zahradě obnovit omšelý malý foliovník, který postavil Milan Č. Slouží dobře a papričky jsou z něj až do mrazů. Na místě rajčat je nyní borůvkové údolí se samozaléváním, tak by zde nemělo být mnoho práce. Báječné červené voňavé víno jsem prořezala, zahřížila co se dalo a bude z něho celá řada na nové vinici. Ve staré zahradě jen sekat a sušit trávu a zkusím tam ten experiment s vlastními houbami. No uvidíme. Více práce čeká na poli. Zasít podle osevního plánu, vyčistit rozrostlé dvakrát plodící maliny, čistit nové jahodové záhony a vykopat, usušit a spálit ty staré odplozené. Taky obnovit a přesadit měsíční jahody, na které už nezbyl na podzim čas. Slepice jsou zabezpečené proti predátorům a ptačí chřipce zasíťováním. Jen je třeba na jaře ještě vymalovat dům uvnitř a nabílit zvenčí. Tato činnost mi dává pocit jasného stanovení úkolů a potřeb, spolu s poměrně jasným vědomím jak se co má udělat. Práce do hmoty člověku hodně pomáhá.
........Složitější je to se záležitostmi vztahovými a společenskými. V uplynulých dnech jsem měla několik setkání s lidmi, kteří žijí v Praze. Většinu jich počítám ke svým přátelům a za léta co je znám pozoruji jejich vývoj v souvislosti s děním v naší zemi. Mám lidi ráda a zajímá mne jak žijí, co si myslí a jak reagují na události, se kterými se setkávají. Nevím proč, ale není mi lhostejné, co se s nimi děje. Někteří z mých přátel jsou v trvale depresivním stavu a to se projevuje na jejich zdraví. Od toho, že se člověku najednou začnou třást ruce tak, že se nedokáže ani podepsat, až po onkologické onemocnění a mozkovou mrtvici. Už dávno jsem se rozloučila s myšlenkou, že mohu nějakými přírodně léčitelskými postupy ovlivnit zdraví svých milých. Každý jsme jiný a moje vědomosti mohu použít jen v malém měřítku. Tak pěstuji a přivážím do Prahy to, co mi je umožněno - od kořenů pamlepišek po červenou řepu a hroznové víno. Ale nejsilnější vliv na zdraví člověka má psychika. A tu si může ovlivnit kždý sám, pokud si to uvědomí.
.......Měli jsme adventní setkání od našeho sdružení a těšili jsme se, že spolu strávíme krásné chvíle a obejmeme se s našimi přáteli. Přišla mezi nás i naše krásná dušinka Miluška K., od které jsme dostali mnoho podnětů a která měla velký vliv na ty, kdo z ní mohli čerpat inspiraci pro život. Každý pak šel dál svou cestičkou a byli jsme zvědavi jak uspěli v životě mladí lidé, kteří jezdili na statek ve Chmelné už jako děti. Do našeho poklidného adventního setkání s nimi přišlo i něco z jejich zážitků a poznání. Oslovili jsme několik našich mladých přátel, ale doba je náročná a tak se nepodařilo přijet třeba Radkovi H., o kterém víme, má milou ženu, dvě krásné děti, staví pasivní dům a mohl by nám sdělit kolem toho zajímavé poznatky. Také Leoš S. nepřijel, ač by rád, ale má velké povinnosti na zámku v Častolovicích, kde zajišťuje provozní záležitosti, Renátka R. se věnuje se svým partnerem záslužné činnosti jako zdravotní klauni a vzpomíná na nás v dobrém, a Oldřiška dříve B., nyní K. studuje do hloubky bibli a ta jí přináší velké poznání. Každý z nich nese v sobě usilování o ovlivňování dějů, kterých se účastní. Svůj čas nám věnoval Mirek A. se svou ženou a krásnou dceruškou. Mirek se účastní politického života za ČSSD, a čistě a poctivě pracuje v zemědělské oblasti. Další byl Tomáš K., který pro své kořeny a emocionální povahu, pomáhá od spoda sociálně slabým a potřebným lidem a setkává se s drsnou realitou jejich života. Poslední z mladých byl Petr P., který pracuje ve výzkumném ústavu mezi lidmi, kteří nemají tak silný kontakt s palčivými problémy některých skupin lidí a snaží se jim přibližovat problematiku součadného dění aby nebyli lhostejní a zamýšleli se nad vývojem společnosti. Mlčení a lhostejnost k negativním projevům, které kolem nás jsou tyto umožňuje a ony narůstají. Stačí začít přemýšlet, dávat si věci do souvislostí a sám pro sebe si udělat v sobě jasno. Každý má svou pravdu a je potřeba znát skutečnost. Když se nad tím zamýšlím, docházím k tomu, že máme na vybranou - podle svého zaměření.
.......Když nás skutečnosti kolem nás zarmucují, hledáme jak se k tomu postavit. Pokud lidé věnují pozornost negativním zprávám, násilí a ošklivostem, hlavně v televizi, způsobuje jim to deprese. Sdílení takových zpráv opakování bez možností jejich řešení způsobují onemocnění, která pak vidíme kolem sebe. Energie lidí by měla směřovat k posilování dobrého co je kolem nás. Já to dělám tak, že pomohu, kde mohu, a když to nejde, uchýlím se do své milované přírody, obehnané plotem a křovinami, vynechám na chvíli zprávy a pozoruji moudrost Universa kolem sebe. A pak se vracím do proudu života v civilizaci a vyhledávám co je kolem nás dobrého a snažím se na základě faktů ujasnit kde je moje místo a jakým způsobem - ovšem nenásilně, mohu spolupůsobit. Například se zprostředkováním myšlenek a faktů od lidí, kteří nacházejí cestu, mezi ty, kdo jsou ochotni naslouchat. S tím, že samo utřídění myšlenek - což je síla a předání slovem dál, což je další síla, je možné věci ovlivňovat. Prostě, když vidím něco co není dobré, neváhat to označit za nedobré a neslušné. Takové sdílení mezi sebou, posiluje lidi v tom, že nemají pocit opuštěnosti v názorech a bezmoci.
.......Jsou i tací, kteří se nebojí hovořit i s lidmi opačných názorů a šířit své poznání aktivněji - podpisovými akcemi, petičními stánky, hovořením na demonstracích a různých diskusních pořadech. Takoví mají mou úctu, neboť na to už nemám tolik energie a pokouším se jim prospět jinými cestami.
......Vyšší stupeň protestů, nebo ovlivňování dějů silovějšími prostředky neberu už ve svém spektru v potaz.
......Je na zvážení každého kterou cestu si pro sebe zvolí a toto adventní setkání bylo v tomto smyslu poučné.
Nakonec jsme byli odměněni i krásným slovem a hudbou, která nás naladila na vánoční rozjímání. Maruška Z. naznačila cesty, kudy se bude ubírat společnost, pokud vyčistíme svou mysl a budeme konat podle vůle Univerzální modurosti, která působí také i naším prostřednictvím.
.........................................................S přírodou jsem spojen, neznám strachu ani naděje.
.........................................................Omyj mne a nezbělím, pokálej mne a čist zůstanu.
.........................................................Nepospíchám, jsem však hbitý, nepřicházím, jsem však tady.
Přeji klidný, mírový a pohodový rok 2018 Pavla G. Picková