27.2.2018

28. února 2018 v 9:03 | Pavla G. Picková
Moji milí,
je chladno, je přímo mrazivo, je - 15,1 °C. V domě vytápím jednu místnost a hraji si tu na Robinzonku. Mohla bych se hřát vv paneláku, ale co bych tam dělala. koukala s manžílkem na televizi, ve které není nic moc na zahřátí a líčí nám minulost i budoucnost v černých barvách. Tady v přírodě mám pocit užitečnosti. Když se ráno probudím pod dvěma dekami, cítím jak je dům vychladlý, protože přes noc vyhaslo v krbu. Je potřeba si zacvičit pod dekou, rozhýbat tělíčko a jako jediný element, který dokáže dům rozehřát a věci rozpohybovat, vstávám a jdu na to. Proběhnu ledovým příslušenstvím a učiním co třeba. Vyberu popel a zatopím. Zvláštní jak ten krb to dřevo spotřebovává. Je to staré, vyschlé měkké dřevo co manžel přes léto nařezal. Nařezal vše nač přišel, což mne někdy znepokojovalo, neb já si umím představit co bych s tím či oním prkýnkem dokázala ještě udělat. Teď je mi to skoro málo. Teplo a světlo je pro člověka hodně důležité, jídlo až na druhém místě. také se snažím dost pít - teplý čaj je prima. No a funguji. Po ránu mám více energie a mohu chvíli pracovat i venku. Nejprve obstarám slepičky. Obdivuji je, jak jsou schopné v těch mrazech fungovat bez vytápěného kurníku a ještě snášet vajíčka. Několikrát za den jim dávám vodu, neboť ona jim zmrzne. Pak obstarám sýkorky, mám pro ně do krmítka slunečnicová semena a špek. Teprve pak posnídám.
..........Bylo potřeba nabílit vápnem kmeny ovocných stromků. Tak jsem zjistila, že jich máme 30. Docela prima tělocvik. Každý den ráno udělám nějakou větší fyzickou práci. Ověřuji si, že zimní poklid mne ještě nerozložil. A v 11 hod. jdu k sousedce. Nejprve si zazpíváme, už nám jde - Skákal pes přes oves. Číslovky a počítání zvládá prima. Makačka je to se slovy, jejich vyslovováním a propojení slova a pojmu. Píšeme to do sešitu. Je brzy unavena. Abychom to vyrovnaly zahrajeme si pexeso. Při každém otočení kartička vidí číslocku a počet plodů na ní, napočítá je. Tady vyslovuje písmenka moc pěkně. Já mám špatnou orientaci, a než to napočítá, zapomenu co kde bylo, tak se bavíme tím jak bloudím, ale už se lepším. Jí to parádně jde. Máme obě radost. Kolem 12 jdu domu a zachrnuji oheň. Po obědě se věnuji svému archivu. Jedno období svého života jsem byla knihovnicí anějak to ve mně zůstalo. Těší mne třídit a rovnat všechny papírové informace, které se ke mně dostanou, zastrkat je do krabic podle témat, kterých se dotýkají. Mám pocit, že tak urovnávám svět, ujasňuji si co je skutečnost ( neboť pravdu má každý tu svou) a ukládám do krabic a tím odložím minulost abych se k ní už nevracela. jen pokud bude mít někdo, např. z dětí zájem, mohu mu dát do toho nahlédnout. přichází mi to co mi má přijít a je to někdy docela zajímavé.
..........Nasbírala jsem za tu dobu hodně zajímavých materiálů - říkám tomu můj papírový internet.
Kdysi na nějakém setkání jsem dostala jednu stránku okopírovanou z Otevírání dveří do nitra. Stojí tam: " Nemůžeš postoupit k většímu úkolu, dokud neuspořádáš vztahy, nežiješ s každým v lásce, míru a harmonii a nepřestaneš v sobě chovat zášť i nevoli k druhým. ...........Mnohé skutečnosti čekají na odhalení, ale musí být odhaleny ve správné atmosféře, v atmosféře umocněné lásky."
Zamýšlím se nad tím, že souhlasíme s těmito slovy, ale jde o to skutečně jimi žít. Slovo mělo dříve velkou váho, dnes jakoby je vítr odnášel od úst do nenávratna. Je třeba moudrá slova uskutečnovat.
..........Zahrada Prorokova - Chalíl Džibrán - O slabosti - Litujte národ, jenž se halí do roucha, které sám neutkal, živí se chlebem, na který sám nesklízel zrno, a pije víno, které nestáčel ze svých vlastních vinných lisů. Litujte národ, který zdraví tyrana jako hrdinu. Litujte národ, který pozvedne svůj hlas jen kráčí-li v pohřebním průvodu, který se nevzbouří, dokud nemá šíji mezi mečem a špalkem. Litujte národ, jehož státníci jsou lišky, jehož filosofové jsou kejklíři, jehož umění je uměním slátanin a napodobování. Litujte národ, který vítá nového vládce fanfárami a loučí se s ním pískáním, jen aby přivítal nového vládce opět s fanfárami. Litujte národ, jehož mudrci stářím oněmněli a silní jedinci jsou dosud v kolébce. Litujte národ rozdělený na zlomky, jehož každý zlomek se považuje za národ.
...........To je potřeba si uvědomit, pokud chceme jít dál. A cestu z tohoto stavu vidím ve způsobu myšlení lidí. Žádné násilí, ani fyzické ani slovní nepřineslo posun v dějinách lidí. Jen myšlenka vycházející z čistoty srce a směřující k dobru může něco změnit. Starý mistr Lao c říká " K dobrému jsem dobrý, k nedobrému jsem také dobrý, tak rozšiřuji dobro." Snažím se to napodobovat, ale je potřeba nejít až k sebezničení. Moje cesta je ukazovat, že je možné se vrátit zpět do přírody, pozorovat vesmírné zákonitosti a uvědomovat si, že Vesmírná moudrost, Universum, které říkají různými jmény skutečně působí. Působí prostřednictvím myšlenek, náhod, nápadů inspirací, setkání a mnoha jinými cestami. Jen se ztišit a věnovat pozornost.
..........Nyní velice opomíjená cesta k tomuto poznání je prostřednictvím práce v přírodě. Tvořivá spolupráce lidí je radostí i pochopením těchto zákonitostí. Chalíl Džibrám o tom mluví - " Pracujte, abyste mohli udržet krok se zemí a duší země. Neboť zahálet, znamená odcizit se všem ročním obdobím a vystoupit z toku života, který plyne vznešeně a s hrdou pokorou k nekonečnu. Zabýváte-li se prací, milujete vpravdě život a milovat prostřednictvím práce je důvěrně znát nejskrytější tajemství života... Život je temnotou není-li v něm úsilí, úsilí je slepé, není-li spojeno s poznáním, poznání je marné, není-li spojeno s prací a práce je planá, není-li spojena s láskou. Je to nabíjet vše čemu dáváte tvar dechem svého ducha. Práce je zviditelněná láska...." A toto je můj přístup k řešení věcí, které mne nějak zasáhnou a které potřebuji zpracovat abych si opět připomněla, že vše je jak má být podle vyšší spravedlnosti.
........Co v tom mohu děla já? Vytvořila jsem s rodinou a několika přáteli prostor, kde bychom mohli spolu tvořit a uvědomovat si tyto jistoty v naší rozvlněné době. Zkouším ho nabídnout několika dalším dobrým lidem, kteří jsou schopni se něčeho takového účastnit. Budeme pracovat a poznávat se a učit se soužití bez násilí slov o činech ani nemluvím.
Těším se na vás Pavla G. Picková
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama