31.10.2018 konec října

29. října 2018 v 7:41 | Pavla G. Picková
Posílám pozdravy a přeji krásné dny.
Horké léto máme za sebou a koncem září zde prošel noční mrazík, jako každý podzim. Tak mi tu to trochu olízlo a měla jsem co dělat abych uchránila co se dalo, protože pak zase přicházejí teplé dny a je zde dlouho krásně teplo. Obalování rajčatového záhonu a dalších plodin mi zabralo tolik časoprostoru, že jsem povídání za září dopisovala prvního října v noci a počítačoví trpaslíci mi tam šoupli nadpis říjen. No nevadí, budeme mít říjny dva.
.......Přes den je krásně teplo. Přiměřeně. Takže opečováván to co ten mrazík přežilo, balím rajčata, hrášek, mrkev, pórek a další jemnolisté plodiny do zakoupených fólií na noc a ráno zase rozbaluji, aby to mělo slunce a vodou zalévám. Té je stále nedostatek z nebe, naštěstí ve studni je vody dost, ani nevím kde se tam bere. jednou týdně proliji i stromy a keře.
.......Podzim je krásné období plné hojnosti a radostného dávání. Po Myšákově odjezdu na Krétu, kdy už nezavařuje a nesklízí, si sem zvu přátele a ti si sklidí sami co se jim tu líbí. Nabízím rajčata ze záhonu, pórek, mrkev, červenou řepu, topinambury, zelí, reveň, žluté melouny, papriky, měsíční jahody a to vše co přežilo mrazíka.
.......A na švestkové knedlíky zvu přátele ze sdružení. Přijel Ruda V., Maruška a Jeník Z., objevil se tu i Radek H. Je prima procházet s nimi zahradu i pole a užívat si hojnost. Nechávám zatím na vinicích tmavé víno, budu dělat víkendové setkání s našimi mladými přáteli. Zatím sekám trávu a suším ji na podestýlku slepicím, čistím záhony, hnojím slepičim zákvasem a popelem a nosím kyblíky půdy nahoru do viniční stráně a dosypávám terasy. Je to makačka, musím pak den odpočívat, ale tělo se dá zas do pořádku a namožené svalstvo opět slouží. Zajímavé je jak to funguje. V případě namožení, natírám Revmahemem a je zase dobře. Jsou ovšem práce na které už fyzicky nestačím. Chtělo by to přidat jedno břevno na levou horní část vinice, vyčistit pravou stranu viniční stráně, kde jsou šípky a keře s kořeny, vybrat brambory a ještě pár dalších prací. Učím se soustředit na jeden větší úkol denně a netrápit se tím co ještě není uděláno. Večer pak pčed spaním vyhodnocuji co jsem udělala a plánuji další den. Dny plynou klidně a užívám si pohody.
.......Zastavila jsem se v Praze, přivítat Myšáka z Kréty, ale nepotěšila jsem se. Přijel rozhozený, nachlazený, horečka, kašel, malátnost a únava - prospal skoro celé tři dny. Říkal, že ho něco štíplo, tak jsem naléhala aby šel k doktorům, zda to není něco horšího. Šel, ale zapomněl jim sdělit, že byl poštípán, tak to vyhodnotili jako virózu. Douám, že to nebude mít následky. Já jsem si vyřídila v Praze co bylo potřeba, ale uvědomuji si, že se mi lépe a radostněji žije na venkově, kde mám co dělat a v přírodním prostředí se mi dýchá mnohem příemněji, než ve městě.
.......Nejsterší syn Michal byl s přáteli na cestě do Španělska a Portugalska, nejmladší Petr zase se skupinou mořeplavců plul s plachetnicí kolem Irska, a já je v duchu doprovázela a odkláněla nepříznivé větry aby se všichni vrátili v pořádku. Bylo to docela náročné, ale podařilo se. Jedna nepříjemnost se stala Myšákovi, že se mu podařilo zlomit simkartu a zničil si všechny fotografie, které si v cizině nafotil. Tak jsem si nechala některé fotky udělat na papír a založila je do alba na akce, které dělám se svými přáteli. Domlouvali jsme se na víkend už v létě, ale pro vedra jsem to odvolala, tak jsme se sjeli teď ve dnech 12., 13. a 14. 10. Nejprve dorazila Romana s Agi a v noci s pátku na sobotu přivezla Hanička našeho Petra s Aničkou, Radana K. a Petra D., který byl do naší patnáctky pozván poprve. Tomáš K. a Karolína B. se omluvili a místo nich přijeli Vašek a Eva N. Později přijel ještě bratr Haničky David a naši milí Kapuciáni - Jindřiška a Láďa. Tak tu bylo pěkně rušno.
Jídla a pití byl dostatek a práce se také udělalo k úplné spokojenosti. Obrali jsme vinice, vylisovali šťávu a většinu vypili - byla báječná. Vykopali záhon brambor a Petr s Aničkou udělali kuřata na zelenině, druhý den uvařil Petr indický pokrm dál s rýží. Bylo to moc dobré. K snídaním byl výborný chleba, který Petr sám peče a jablečný koláč, který jsem zase upekla já. Romana přivezla krásný řepný dort s kakaem, a veliký hrnec úžasné polívky na způsob boršče, ale mnohem hustší a dobřejší. K večeřím česneková a dýňová pomazánka, sýry, chleby a vínko. Na fotkách je vidno, že se nám tu dařilo dobře.
.......Udělalo se spousta práce. Břevno na levou stranu vinice mi umístili a celou zbylou zarostlou pravou půlku stráně vyčistili a natahli tam ptotiplevelný koberec. Přesadili reveň a nanosili topivo do sklípku vedle chlebové pece. Rozpohybovali svá těla a měli radost z vykonaného díla. David provezl Agi na motorce až k lesu a Agi vozila v kočárku sousedovic Anežku. Domlouvali jsme se na další setkání v zimě, až bude v Očihovském kulturním domě ples, nebo maškarní zábava, tak že zase uděláme společné setkání.
.......V pondělí na to jsem jela zas do Prahy, měli jsme pravidelné setkání u kulatého stolu a tam jsem mohla přátelům ze sdružení ukázat album, které jsem si na naše akce založila. Je za námi vidět kus práce, nejen na půdě, ale také v nás samých. V naší složité době, která je tu proto abychom se naučili přemýšlet, třídit informace a hledat životní hodnoty, je toto cesta jak si uchovat čistou mysl a návratem k práci v přírodě i funkční tělo do vyššího věku. Spolupráce při tvoření na půdě a pěstování plodin, jakož i jejich vaření je dobré připomenutí přirozeného způsobu žiota. Předávání energie tvoření fyzickou prací je jedna z cest jak najít radost a rovnováhu v současném světě.
.......Já jsem si našla cestu pro sebe jak se dá žít v pohodě a souladu s přírodou a mohu ukázat tuto cestičku dalším. Třeba nevlastní kus půdy, ale spolupráce je možná i tímto způsobem. Za svůj život jsem se setkala s několika naukami o životě a z každé jsem si vzala to co mne oslovilo. Slova slyšená i psaná se pokouším uskutečňovat v praxi. Jak při práci s půdou a rostlinami, tak kolem sebe. Bylo řečeno nezabiješ, nepokradeš, miluj bližního svého, nebát se a nekrást a mnoho dalšího, ale stále se to nestalo skutečností. Tak se vracím k veršům, známým mnoho let před naším letopočtem a pozoruji, že Tao a Univerzální moudrost o které píše starý mistr Lao´ c, působí kolem v přírodě i ve společnosti lidí. Chce se to jen zamyslet a sbírat si poznatky, které se mění v poznání. Při velkém množství informací a vjemů, se kterými se setkáváme je to dost náročné a mnoho lidí už to vzdalo a zlhostejnělo. Říká se že lež má krátké nohy, ale polopravdy je mají dlouhé celá desetiletí. Je třeba zbavit se zloby a nenávisti, ze kterých jsou i psychické problémy a následně zdravotní poškození lidí. Je třeba dívat se na lidi s láskou a pochopením jejich pohnutek. Hledat co je na nich dobré a to vyzdvihnout a ocenit.
Tao - K dobrému jsem dobrý, k nedobrému jsem také dobrý, tak šířím dobro. Dobrý nedobrému učitelem, nedobrý dobrému cenným materiálem. Učím se od dobrých moudrých lidí a hledám v sobě to co je dobré, a to podporuji. To ostatní postupně odstraňuji. Každý začíná od sebe a tím čistí vše kolem sebe.
.......Doba ve které teď žijeme nás přímo vede k tomu, abychom si vážili lásky, dobra, krásy, slušnosti, poctivosti, vlídnosti laskavého humoru a hlavně práce, která nás činí užitečnými tady na zemi. Při vnímání všech skutečností kolem 100.výročí naší republiky si uvědomujeme proměny naší země i nás samých v běhu let a měli bychom se znovu zamyslet kudy by měl jít náš vývoj. V kontrastu s tím vším nedobrým s čím se setkáváme se vracíme k základním jistotám mezilidských vztahů i tvoření. V posledním víkendu tohoto měsíce jsem měla potěšení setkat se s lidmi, kteří toto vše plně chápou a snaží se upřímně podle toho žít. Myslím, že takových lidí je více a spojováním jejich dobrých myšlenek a činů se bude šířit toto působení nejen v naší zemi. Je to naděje do budoucna a děkuji za to Univerzání moudrosti, která řídí dění kolem nás.
.......Začalo konečně pořádně pršet, to je dar, který si také uvědomujeme po dlouhých suchých dnech. Ať všechny duše zalévá vláha radosti k novému růstu. Tak jsme se naučili vážit si vody za to suché léto. Po dešti dodělávám co se dá na poli, čistím záhony, hnojím a na jeden záhon dávám malé brambůrky. Vydrží přes zimu a jsou první k jídlu na jaře. Líbila by se mi soběstačnost, ale stále se učím jak jí dosahnout. Začala se mi kazit vinná šťáva v té jedné lahvi, co jsme ponechali a nevypili. Budu se muset naučit jak na to. Minulý rok jsem do šťávy přidala starý burčák a ono se to podařilo. Letos jsem to zkusila bez toho a nejde to. Burčák už není k dispozici, tak se radím s místním vinařem jak to dělá a pokusím se sehnat vinné kvasnice a patřičné náčiní. Hroznů bude příští rok víc a je potřeba to dobře zpracovat. Výrobu vína zmiňují všechny staré nauky i bible. Tak na tom něco bude.
........ Chalíl Džibrán - Zahrada Prorokova - O slabosti - Litujte národ, jenž se halí do roucha, které sám neutkal, živí se chlebem, na který sám nesklízel zrno, a pije víno, které nestáčel ze svých vlastních vinných lisů. Litujte národ, který zdraví tyrana jako hrdinu. Litujte národ, který pozvedne svůj hlas jen kráčí-li v pohřebním průvodu, který se nevzbouří, dokud nemá šíji mezi mečem a špalkem. Litujte národ, jehož státníci jsou lišky, jehož filosofové jsou kejklíři, jehož umění je uměním slátanin a napodobování. Litujte národ, který vítá nvého vládce fanfárami a loučí se s ním pískáním, jen aby přivítal nového vládce opět s fanfárami. Litujte národ, jehož mudrci stářím oněmněli a silní jedinci jsou dosud v kolébce. Litujte národ, rozdělený na zlomky, jehož každý zlomek se považuje za národ.
........Cestou je práce a láska, která je heslem k vesmírnému Internetu s netušenými možnostmi působení, který někdo nazývá Universum, někdo Bůh. Vědomí a jistota, že to tak je, dává sílu a naději.
Objímám vás Pavla G. Picková
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama