Leden 2019

Leden 2019

22. ledna 2019 v 18:57 | Pavla G. Picková
Vážení a milí přátelé,
plynutím času jsme se dostali do roku 2019, který by měl být přelomový a mělo by se v něm vyřešit několik zásadních problémů ve kterých žijeme. Kolem Vánoc a oslav narozenin v rodině jsem se několikrát vydala do Prahy. Setkávala jsem se tam s několika skupinami přátel, se kterými jsme probírali výhledy do nastávajícího roku. Mezi lidmi stoupá pocit, že by se mělo něco aktivně činit, protože očekávání, která měli nebyla naplněna. Navíc se ve světě stále jasněji rýsují hrozby, že by lidstvo jako takové mohlo zmizet ze světa. Ať už se jedná o klimatické nebezpeří, kdy člověk svým sobectvím přibližuje svou zkázu, nebo válečné dobrodružství, na které jsme neustále upozorňováni televizními a jinými informačními kanály. Kde se kde neustále probírá, připomíná a reguluje vědomí o minulosti, předkládá násilí, surovost a bezohlednost, neguje se vše co bylo, přepisují se dějiny, které mají být školou poznání a štvou se lidé proti sobě. Poukazuje se zase na jednoho nepřítele, proti kterému je třeba se vyzbrojit a obklíčit ho kolem dokola jeho území.
..............Mám pocit, že žijeme na sklonku naší civilizace a že se nám vrací vše co po světě napáchala. Od obsazování cizího území, šíření jedné jediné víry, hubení a zotročování domorodého obyvatelstva, a vykrádání přírodního bohatství postupně objevovaných a kolonizovaných zemí. Vyvolávání válek a svrhávání vlád, které se nedaly koupuit. Tomu se říká šíření pokroku, kultury a demokracie. Kdyby to tak skutečně bylo, ale šlo jen o přírodní bohatství a drancování.
..............Trochu mne utěšuje, že naše země neměla žádné kolonie a že jsme se tudíž této loupeže neúčastnili. Přesto země, které tak činily požadují od nás abychom se účastnili řešení nastalých problémů. My jsme mírumilovný pracovitý národ zemědělců, tvořivý v umění, hudbě, písemnictví, architektuře, malířství, duševně bohatý a nenásilný. Jde o to abychom v tom vytrvali a nedali se ovlivnit neustálým předkládáním násilí jako pomalu jedinému dohadovacímu způsobu mezi jedinci i národy. Zatím jsme dokázali naše území, byť stále menší, uchránit. Působení internetu, který váže mysl naší mladé generace do her a požitků místo tvůrčí práce je vážným nebezpečím pro uvědomování si těchto národních hodnot.
..............Přitom všechny země jsou jedinečné, každá ve své víře a vztahu k přírodě, způsobu života, obyčejích, odívání, hudbě, řeči, kdy platí, že každá odlišnost je hodna lásky, protože rozmnožuje život. Šíření tzv.civilizace a spotřebního, bezohledného způsovbu života má za následek, že teď už i v zapadlých koutech planety pozorují domorodci televizi a naším konzumním způsobem života, touží po něm a vydávají se do Evropy, případně Severní Ameriky, protože u nich doma je bída. Proč musí někteří jedinci hromadit nesmyslné bohatství za cenu zničení planety a jiní umírat hlady? Neustále se dohadují co s imigranty a řeší jejich nesmyslné začlenění do západních zemí a přitom by vytvoření slušného života v jejich vlastních zemích zastavilo potřebu cestovat jinam. A kdo si myslí, že se zabezpečí svým bohatstvím, před zkázou, ten se velice mýlí.
.............Je třeba vytvořit rozumný, vyrovnaný způsob života na celé planetě s možností rozvíjet kulturu jednotlivých národů na základě jejich historických kořenů s postupným používáním výdobytků lidského pokroku. Nedojde-li k tomu, zahubí se lidské pokolení samo, vlastním sobecvtím.
..............Je z toho cesta. Každý by si měl udělat pořádek ve své mysli a uvědomit si to. Začít skutečně žít podle vesmírných zákonů, které vidíme v přírodě kolem sebe. Vše co roste příliš zaniká. Napojit se na Universum a být každou svou myšlenkou, slovem a činem odpovědný této Vesmírné moudrosti. Tak si to snad představovali první křesťané a snažili se tak žít, než se jejich víry chopila církev a udělala si z toho zdroj bohatství a moci. Universum nám, lidem, posílá opakovaně moudré osobnosti, které nám mají ukazovat cestu. Tito bohové mají různá jména, ale ukazují stále stejnou cestu lásky, jen lidé je nechtějí následovat. Tak je to třeba opakovat znovu a znovu. A když lidé ve své pýše nerozumí, musí přijít něco co je donutí se zamyslet. Je nejvyšší čas. Příroda sama nám to dává na vědomí tím, co se v ní děje. Universum nám dalo svobodnou vůli abychom našli svou cestu. Je to jako u nás, po roce 89, kdy lidé získali pocit svobody. A co dělají - jsou Dobří? Moudří? Tvoří svou dovedností lepší svět? Těší je tvůrčí práce pro prospěch společnosti? Podívejte se kolem sebe! Stojíme na prahu vlastní zkázy. Lze to odvrátit. Začít můžeme jen tím, že změníme sebe a snažíme se jít příkladem. Nelze toho dosahnout násilím.
..............A tak já to zkouším tady venku v přírodě. Věnuji se zvířatům i rostlinám s láskou a péčí. Přestala jsem se zabíjením, nechávám žít pavouky i mouchy a pro zbylé dvě slepice, které už nenesou vejce, hledám někoho kdo se jich ujme. Zatím je zde na statku krásné, skoro jarní počasí. Dovoluje mi dodělat některé práce, které jsem dosud nestačila.
V přední zahradě jsem vyčistila vinici. Hnojím popelem vinice i keře a chráním je před mrazem půdou, kterou mi ve spolupráci poskytují krtci v zadní zahradě. Jsem tu sama, vychutnávám si pobyt v přírodě, zatím co manžel Myšák, se těší v Praze se svým modelovým kolejištěm a mašinkama. Nechávám ho tam v klidu a pohodě a každý večer si telefonujeme a cukrujeme jako za svobodna. Zaslouží si to za péči, kterou věnoval celé roky rodině při vymýšlení co budeme jíst a vařil vždy chutně. Je to zlatej taťka. Já si zase hraju na statku. Je tu krásně. Začala skutečná zima. Obstarám slepice, nanosím si dřevo a jsem jediná energie, která je zde aby rozpohybovala co je třeba udělat. Chodím cvičit mluvu se sousedkou po mozkové mrtvici, konečně uklízím co se nestačilo, dělám archiv, čtu na co se nedostalo a zvu si přátele na víkend. Ples v kulturním domě byl zase, jako každý rok, parádní a přátelé si osvěžili duši i tělo. Moc toho už udělat nemohu, jen dobrou náladu a pěknou vzpomínku a dobré lidi, kteří jsou kolem nás. Těším se na náš kulatý stůl, kam si zajedu do Prahy za přáteli, se kterými budeme sdílet své myšlenky. Pamatujme, že myšlení a vyslovení myšlenky ovlivňuje běh věcí.
....................................Objímám všechny - heslo k Vesmírnému internetu je Láska.
..........................................................................................................................Pavla G. Picková