Květen 2019

Květen 2019

30. května 2019 v 22:03 | Pavla G. Picková
Moji milí přátelé,
zdravím vás zase z přírody,časté přejždění z měta sem mi trochu pozdrželo osevní plány, ale na to psaní si vždy ke konci měsíce chvilku utrhnu. Ptala jsem se na našem setkání u kulatého stolu, zda to někdo čte. V zapadlé vesničce to čte přítelkyně Míša N., tak i třeba jen kvůli ní tam napíšu co se v květnu dělo. Poslední den v dubnu na statek přijela Renátka R. a spolu jsme se zašly podívat na zvedání májky ve vedlejší větší vesnici. Hasiči jsou pašáci, dokázali tu májku postavit a ještě uhlídat celou noc aby ji nikdo nepodříznul. Ve zprávách v telce bylo řečeno, že nastávají problémy, když hasiči někde uříznou strom na májku a nebo, když je májka podříznuta podávají se trestní oznámení na neznámého pachatele z důvodu uloupení stromu. To jsou mi novinky. U nás to proběhlo v pohodě, sousedské posezení bylo milé, ale bylo trochu chladno, tak jsme se rády vrátily do tepla u krbových kamen. Domlouvala jsem se se sousedem aby nás druhý den odvezl do městečka na prvomájový průvod. Je to prima zážitek. Na náměstí bývají různá vystoupení. Byly tam mažoretky tří věkových skupin, nejroztomilejší byly ty malé. Hudební vystoupení, humorné scénky, část uváděl Švejk. Zpívlo se i vyprávělo a to že pršelo nám ani tolik nevadilo. Od 12 hod pak šel průvod účinkujících a pak jela různá vozidla. V průvodu se mísily různé skupiny národností v krojích, mažoretky, pionýři, popohánění dvoumetrovým svazákem na chůdách, američtí i sovětští vojáci v uniformách a na patřičných historických vozidlech, spousta trabantů, a různých starých vozů, traktory i moderní stěhovací obři. Dálkově řízené tančíky a obrněnci měly trochu problém, protoře přes louže to šlo pomalu. Nikomu z lidí to ale nevadilo a bylo to veselé. Na dějinné události i na současnost je možné se dívat s nadhledem a humorem. Zpět nás odvezla přítelkyně Zuzanka, od které jsme se dozvěděly, že si otevřela v našem blízkém městečku galanterii. Druhý den jsme se u ní zastavily při nákupu a obdivovaly její pletená zviřátka. Fotky z celé akce jsou k dispozici v našem albu patnáctky.
...........Bylo to milé a jsem ráda, že si na to Renátka udělala čas, věnovala tomu část dovolené a udělaly jsme spolu spoustu práce. Osely jsme truhlíčky všemi zeleninovými semeny co jsem nakoupila a nastěhovaly to do foliovníku. Vrátila se sem po několika letech, kdy si našla svého přítele a těším se, že sem bude jezdit spolu s ním. Máme pocit souznění, jakoby ani neodešla. I její Honza je prý dost povahově podobný mému Myšákovi. Je mu skoro stejně let, u nich doma také vaří, není moc družný, má rád mašinky a je cítěním spíše levicový. Představuji si levicovost jako touhu po míru, dostatku pro všechny aby necítili potřebu krást, případně vést války za získáním většího množství majetku. Bylo by dobré aby lidé uměli naslouchat jeden druhému a nesnažili se vnucovat svůj pohled na dění těm druhým. Jak katolická církev tak komunisti zastávali názor, že kdo nejde s námi jde proti nám a nevěřící mají být zatraceni. Doba ve které žijeme se svým voláním po svobodě by měla být možností uvést do praxe takovou svobodu, která toleruje i svobodu těch druhých a nedělá z jinak smýšlejících lidí nepřátele. Každá odlišnost je hodna lásky, protože rozmnožuje život. Nechat ale těm druhým aby si žili podle svých zkušeností, pokud neútočí na lidi s jinými názory, než mají oni. Je třeba porozumění a tu lásku, o které se stále mluví konečně uskutečňovat v každodenním životě. Bylo by dobré propojit to s duchovním světem, aby byl člověk odpovědný něčemu vyššímu za všechno co dělá a měl tak pocit přímého kontaktu s Univerzální moudrostí. Učíme se to v každodenním životě.
..........Po Renčině odjezdu hlásili v televizi změnu počasí až mrazy, tak jsem to zase všechno odnosila do domu. Přikryla jsem záhony rozkvetlých jahod a nově naroubované jabloně omotala použitými vlněnými ponožkami. Kde to šlo nastlala jsem netkané folie ba i starší textil, který k tomu mám připravený jsem dala na vinice. Rozkvetlé jabloně, višně i třešně se ale zakrýt nedaly. Všechno bylo napučené, nakvetlé a dychtivé života. Všechna a rozkvetlá krása dotala zabrat, neboť 6.5. v 6 hod. ráno bylo na teploměru venku - 5°C a to se opakovalo několik nocí. Byla zima i přes den, pocity pod psa tak jsem topila pilně a věnovala se četbě. Došla ke mně knížka Amerického autora Bila Warnera Studijní kurz politického Islámu.
Tak jsem si to přečetla a zařadila do knihovny mezi všechny knihy osvětlující různé náboženské proudy a filosofie, ktré tu mám. Nebylo to povzbuzující čtení i když je třeba chápat pohled autora. Vím už, že každý si dělá názor na události dějin
i současnost podle svých osobních zkušeností a někdy si i vybírá informace, které s jeho pohledem souzní a nebere na vědoní to co do jeho pohledu nezapadá. Přesto by se člověk neměl uzavírat novým informacím, aby neměl jen jednosměrné vidění. Jde o to zajímat se a přemýšlet o věcech pokud možno nestraně a s nadhledem. Ujasnila jsem si co jsou to šíité, sunité co dělal Mohamed, kterého všichni mají následovat a že my všichni nevěřící jsme kafírové, které je třeba vyhubit všemi možnými způsoby a pak bude na zemi ráj. To je dle této příručky sunitský názor, prosazovaný nejen Islámským státem. Jsou prý také hodní muslimové a to jsou šíité a ti nejsou až tak pro to vyhubení. Je to jen tak zhruba rozdělené. Do toho jsem zachytila na duchovní stanici NOE přednášku nějaké dívky (utekl mi začátek), která jezdí do Sýrie a vyprávěla velice srozumitelným způsobem o jednotlivých zemích a místech, kde jsou skupiny šíitů, sunitů a co dělá Islámský stát, Turecko, USA a pod. Je v tom docela pěkný guláš a nad tím vším jsou obchodní zájmy, které dovolují aby např. USA podporovaly Syrské Kurdy, třebaže jsou to komunisti, protože ovládají území s nalezišti ropy. A Rusové spolupracují s Turky, kteří jsou členy NATO. To jsou informace, které v našich běžných sdělovadlech neuslyšíme. Chodí mi sem noviny, o kterých se veřejně nemluví a tam jsou zase zprávy z jiné strany, které si opět beru s popřemýšlením a tam jsou zase informace co se děje v naší zemi i v cizině a o čem se obvykle nehovoří. U všeho je třeba si uvědomovat z jakého pohledu je to psáno a dělat z roho rozumné závěry. A je třeba se o to opravdu zajímat, ne jen povrchně, aby nebyl člověk manipulován k slovním nebo i fyzickým útokům na jednotlivé lidi, jak se to začíná zde u nás praktikovat. Taky jsem chodila na demonstrace, ale pro mír, proti bombardování, proti radaru apod. a ne proti nějakému člověku, o kterém nemám nikdy dost informací abych ho mohla odsoudit. Dnešní demonstrace proti zvoleným osobám dělají dojem, že se někdo bojí o své nahromaděné majetky v šedé ekonomice 90.let, kerou snad kryje část justice, viz. protahování v soudních sporech a osvobozující rozsudky. Přichází nám mnoho informací ze všech stran a je na nás abychom je vyhodnotili z hlediska vyššího principu mravního. A abychom sami nepřispívali k neblahé situaci na naší planetě. Chovejme se ekologicky, slušně a ohleduplně. To co dělá někdo jiný je jeho cesta poznání. My můžeme podat svůj pohled na věc, ale nevnucovat ho. A nepohlížet zle na člověka s jiným názorem, chce to čas.
......... Tak si na základě informací, které ke mně přicházejí uvědomuji jak to s námi zde na Zemi vypadá. Zánik naší civilizace, způsobený pozvolnou degenarací lidstva, odvracejícího se od práce k zábavě a zálibě v násilí, až po sebezničení, vydávání množství peněz na zbraně, které dříve nebo později hodlá někdo použít, ekonomické války, a k tomu vlny islámských přistěhovalců, kteří se nehodlají přizpůsobit našemu způsobu života, byť má mnohé nedokonalosti, jak vidno výše. Zatajování problémů s přistěhovalci a neschopnost řešení této problematiky za stávajících zákonů Evropy je vážnou hrozbou. Stejně jako ničení planety obchodní nenasytnou a bezohlednou politikou, bez možnosti účinné ochrany životního prostředí, vedoucí k blížící se ekologické katastrofě. No jak to tak pozoruji bylo by dobré si tuto problematiku uvědomit, ujasnit si to sám v sobě a dávat to dál. Sami můžeme být tou změnou a začít u sebe. Sami se chovat ve všech směrech jak nejlépe umíme ve vztahu k přírodě i lidem. Nebát se hovořit o problémech a vyjádřit svůj názor, slušnou formou bez zlobného útočení na lidi s jiným pohledem na věci. Ovlivnit větší množství lidí na naší úrovni lze dost těžko. Proto bychom si o těchto problémech mohli popovídat třeba na našem kulatém stole. Pokud by byl zájem mohlo by se udělat občas okénko na toto téma podle knihy Z. Jirotky Saturnin - a založit si KANCELÁŘ PRO UVÁDĚNÍ POLITICK7CH PŘÍBĚHŮ NA PRAVOU MÍRU. Dát hlavy dohromady a hledat jak to ve skutečnosti je. Ve dnech 24. a 25.5. proíhala velká meditace pod vedením Ernestýny Velechovské prostor ticha a míru, které se zúčastnilo cca 600 lidí z různých států. Zúčastnila se toho také naše obětavá Maruška Z. spolu s manželem. Je to obdivuhodné, já jsem se přidala k akci mlčení pro mír, byť v domácím prostředí. Zjistila jsem, že mlčet dokážu, což mne samotnou udivilo a že mi to docela vyhovovalo. Jen manžel Myšák z toho byl nesvůj a žadonil abych už zase začala muvit, že má pocit, že je u nás tzv.tichá domácnost. Obvykle si mlčím nad záhony, když opečovávám půdu. Jen si někdy uvnitř zpívám. Taky si přemýšlím o dění ve světě a o lidech. Nevím proč, ale záleží mi na tom aby byla pohoda a lidi byli šťastní. Žijeme si ve vědomé skromnosti a 300 párů střevíčků a podobné nesmyslíky mi jsou cizí. Taktéž dělat dusno a hromadit prachy se mi zdá podivné. Jsme holt každý jiný.
...........Tak takto si přemítám při polní práci a snažím se pěstovat plody pro užitek rodiny a přátel. Mám takový pocit, jako bych všechny měla uživit kdyby bylo potřeba. V přírodě je to teď složitější. Horké a suché počasí střídají deštivé dny a občas přízemní mrazíky. Tak sázím, pleji, sekám a činím se z jednoho konce pozemku na druhý. Je tu se mnou manžel Myšák, který se účastní, ale nepodléhá pocitu nutnosti to vše zvládnout a tráví dlouhé hodiny u tabletu, kde pasivně sleduje dění ve světě, případně zábavné pořady. Asi to vážně trochu přeháním.
...........V této chvíli mám obdělané vinice, zasazené brambory, hrách na dvou záhonech, fazole, cibuli, česnek, rajčata ve foliovníku, saláty v pařníku, špenát na záhoně, momentálně vše přikryté netkanou folií, jakož i jahody, neb v telce zase hlásili noční mrazíky. Ty se u nás naštěstí neobjevily. Petržel a mrkev mám od loňska ještě na záhoně, moc velká sláva to není, ale mělo by se to dobrat. Ještě zbývá přesadit z pěstebných misek na záhony zelí, bílé i červené, pórky, celer (kilo prý stojí 140,- Kč) růžičkovou kapustu - ta je výborná v zimě, jím ji syrovou, jako živý zdroj vitamínů. Taky čeká na přesazení brokolice, červenoá řepa a mrkev s petrželí. Tak to by mělo být snad všechno. Papriky se letos nějak nerozjely. Ovoce bude méně, dost toho už pomrzlo při opakovaných nočních mrazech. Tak to doháním zeleninou, pokud to půjde. Když se dívám na tu spoušť co se děje s počasím ve světě, tak ještě děkuji, že je to jak to je. Když mne večer bolí celé tělo a ráno zase vyskočím a hrnu se do práce, vzpomínám si na Goethova Fausta, ve kterém se říká -
............Jak mládí své si prodloužit, a felčarům nesloužit?
.............Do polí vyjdi si a kopej tam a ryj,
............ jak dobytče žij s dobytkem jen v omezeném kruhu,
.............ať nemíšená strava jde ti k duhu,
.............a sám, ba sám hnoj pole jež ti žně má dáti
.............tak prodloužíš si mládí své do osmdesáti.
........................................................................A já dodávám, neber si starosti o lidstvo do hlavy,
........................................................................Vesmírná moudrost, všechno napraví.

..........................................................................................................Objímám všechny Pavla G. Picková