Červenec 2019

Červenec 2019

31. července 2019 v 17:04 | Pavla G. Picková
Vážení a milí přátelé,
přesvědčila jsem sama sebe abych pokračovala ve psaní i o prázdninách. Možná to nikdo nečte, já mám také někdy období kdy nemám časoprostor zabývat se počitadlem s jeho meilíky, zprávami ze světa i od nás a dalšími k nám doléhajícími záležitostmi. Jsem plně zaměřena na prostor kolem sebe, manžela, rodinku, vnoučata, a hlavně usilování o udržení života na poli a zahradě. V tomto tropickém období, kdy mohu pracovat venku jen od 7 do 11 hod. a večer po 19 hod. koukám abych udělala vše co je nejnaléhavější pro zachování růstu. V teplotách 37°C už nejsem akční a zalézám do domu, kde je chladněji. Při těch vedrech pršelo za celý červenec jen třikrát po dvaceti minutách. Poslední tři neděle ani kapka. Už dobíráme studnu byť každé ráno je tam tolik vody, že koupelna stále funguje a občas mohu i zalít to co je nejvíc potřeba. Jsme na konci vesnice a za námi stráně a strže vedoucí až k městečku a vyprávějí lidé, že tam občas zaprší, tak to sem nějakým zázrakem doputuje. Než vyhlásili zákaz rozdělávání ohně udělali jsme s vnuky dvakrát táborák s buřtíkama a spálili všechen nasušený materiál ze sušárny. Tím jsem potom, smíchaným s půdou, přilepšovala rostlinám. Pleju, kypřím, nastýlám co je, ale už není co sekat, tráva neroste. Z plodin se daří, při cíleném občasném zalití, okurkám a rajčatům, ostatní přežívají a jen je udržuji aby snad něco vydaly - jako např. cukety a dýně. Hlávkové saláty se rozhodly vykvést, než se jim to podařilo, tak jsem je rozdávala po kyblíkách po vesnici. Udělali jsme třikrát hrachobraní, neb hrášek také v tom vedru chvátal uzrát - dala jsem ho závěje na stůl pod pergolou a každý z pozvaných seděl a papal na místě. Přezrálé a suché ukládali do kyblíků, něco na sadbu, něco snad na mouku, na kaši nebo co se s tím dá dělat. Špenát odešel, tak jsem ho vysela znovu. Cibule je malá, ale naše, ale na ukazování to moc není.
......... Na bramborách mandelinky, na které chodí Myšák když se v 9 hod.vzbudí a sbírá je do sklenice a topí. Jsou jich mraky, jen tam, kde jsme tu půdu po zasazení brambor prolili odvarem z kopretiny vratiče - tam nejsou. Myšák se také popral s ptáky o tu trochu rybízu co nezmrzl a byl z toho dvakrát koláč a dvě krabice od mléka na mražák. Jahody byly jen v červnu, ty co koupil nebyly dlouhoplodící, tak to na podzim napravíme a dokoupíme. Jsou tu měsíční jahody, co jsem jim udělala loni záhon a ty se snaží aby tu děti něco měly. Z ovoce tudíž nic moc. Třešně, višně, blumy, švestky a jablka, vše pomrzlo v květu. Budou snad ostružiny. Borůvky poněkud probral jeden vnouček když jsem ho požádala aby ostříhal to oschlé nahoře - vzal to od spoda. Ale vypadá to, že to přežijí. V malinách je houští a bez vody jen sem tam něco. Bude to chtít probrat a vykopat a zbytek pohnojit - na podzim. Červené a bílé zelí přežívá, taktéž růžičková kapusta. Kedlubny odebírám postupně, nebylo jich mnoho a mám dobré zuby. Nikdo jiný je nechce. Petržel odešla, ale celer se drží, je vedle dýní, kde je rozstřikovač stále. Červená řepa se drží i když ji zaleju jen občas.
..........Je zajímavé pozorovat jak které rostliny snášejí nedostatek vody a jak mi to dávají na vědomí. To už u nás přednášel Ing. Sychra a v červnové Regeneraci jsem si připomněla článkem Alchymie v rostlinách o tom, že nás rostliny pozorují a reagují na nás a naše myšlenky. Tak se jim snažím vysílat že je teď sice nezaleju, že jsou na řadě jiné, ale že jsou v pořadí a že na ně nezapomínám. O těchto jevech se zmiňoval i R. Steiner na našem klubu a v podmínkách, kdy jsme dotlačeni nedostatkem čehokoli, budeme hledat cesty jak ovlivnit život rostlin, se kterými pracujeme a kominukujeme. Všechno co nám Universum posílá je proto abychom se něco naučili. Abych nemusela spalovat tolik usušeného materiálu, zvláště když se nesmí pálit v těch vedrech na otevřeném ohni, dostalo se mi pomoci tím, že nám pronajal Místní úřad kompostér. Byla to akce, která běžela už od jara a zrovna v této době nám dali na vědomí, že si ho můžeme odvézt. Nebylo auto, ale objevil se Petr s Aničkou a s vozíkem nařezaného dřeva z Jarova s tím, že by to přivezli. Byli tu přes víkend, tak nebyl kdo by jim to vydal. Zcela náhodou tady byl na víkend i nejstarší syn Michal s autem až do pondělí, tak jsme to mohli přivézt, složit a zprovoznit. Vypadá to, že se nám dostala zase nová možnost jak pracovat s půdou a odpadem na našem hospodářeství. Petr mne stále přemlouvá na ten traktůrek, nějak mu budu muset přiblížit to souznění s rostlinami. Jsou zlatí, s Aničkou skutečně spolupracují a vidí co je tu potřeba. Petr mi bude dělat schody na vinici. Začala jsem dávat do pořádku pravou stranu stráně, kde bude nová vinice. Levou část pole i stráně jsem pokryla černou netkanou folií a bereme ji prozatím za hotovou. Bylo to nutné prořezat, trnky se už rozrůstaly do záhonů na poli.
.........Měli jsme tu vnoučata - dvojčata, Míšu a Martina skoro patnáct let a skoro stejně mladou vnučku Kamilku. Pokoušela jsem se je sblížit s prací na pozemku, pěstováním, ošetřováním a sklízením toho co tu je. Zaměření dnešních mláďat je poněkud jiné, vše se dozvědí z Internetu a necítí potřebu si to ověřovat ve skutečnosti. Žijí si ve svém světě her a informací kdoví odkud a dostat je na zem je náročné. Chtěli zkusit postavit malý domek na stromě, ale zvládli jsme jen sedátko. lepší by to bylo udělat malý domek pod klenbou bezinek, ale při těch vedrech jsem to zatím vzdala i já. Materiál mám a ještě není prázdninám konec. Zatím všichni odjeli k dalším bybičkám, aby si je taky užily.
.........Na počitadlo jsem se donutila sahnout jen občas a projet poštu. Popovídání s přáteli ze sdružení se nekoná, buď nejsou na počítačích, nebo se jim nechce rušit prázdninovou náladu různými názory na děje kolem nás. Nenutím nikomu svůj pohled na věci, ale moc ráda bych znala jejich poznatky abych nebyla třeba jen jednostranně informována. Přijímám názory ze všech směrů a potom si z toho dělám závěry. Snažím se zkoumat skutečnost a doplňovat to o pravdy, které má každý své. O tom je život a jeho poznávání. Mám ráda lidi a pohledy z několika stran jsou obohacením poznávání. Je ale třeba spolu hovořit a neodmítat jiné názory hned na počátku debaty. Proto chci přijímat i poznatky přátel s jiným zaměřením. Čekám, že si o tom budeme rozprávět. To psaní na počitadlech je dobré v tom, že je možné v klidu rozmyslet co pošlu druhému člověku za informace. Ve vedru se sedí v domku v pohodě a budou-li klidná lidská srdce, bude klidný celý svět. Tento rok má být rozhodující ve vývoji lidí. jsou tu učení a směry myšlení celá tisíciletí, i novější, stále se volá po lásce, míru a teď by se mělo ukázat co z toho dokážeme dělat ve skutečnosti, nejen o tom hovořit. Začíná to myšlenkou, pak slovo a skutky. Je třeba být dobrým k lidem, zvířatů, rostlinám, vodě.......být dobrým.......

Objímám všechny a posílál lásku Pavla G. Picková